Please reload

Nejnovější příspěvky

Recenze knihy Síla rozumu od Oriany Fallaci

October 28, 2015

1/4
Please reload

Nejlepší příspěvky

Súfismus: Součást řešení, ne problému islámského světa

12.6.2016

Většině západních učenců se súfismus jeví jako cizí květina v písčité půdě islámu. Je cestou ke svobodě jedince, na úrovni buddhismu a oproštěn od náboženských dokrín, kdy se člověk může vnitřně spojit s vyšším zdrojem a spolehnout se na něj. Súfijci nelpí na vnějších rozměrech, včetně práva šaría, za což byli a jsou pronásledováni, potlačováni a trestáni a nejen proto se vyjadřovali a vyjadřují jazykem poezie - jako mnohovýznamovými metaforami, přinášejících něco každému člověku, ať už je na jakékoli úrovni. Protože poetická díla svých súfistických mistrů Rúmího, Hafeze nebo Attara znají zpaměti, tak dokáží "mluvit básněmi" a používat je i v běžné každodenní komunikaci.

 

Růže súfismu v poušti islámu

Súfismus je vnitřním a duchovním rozměrem islámu či jeho spiritualita projevující se prožíváním podřízenosti Bohu, věrnosti jeho zákonům a asketicko-mystickou cestou. Hledači hlubšího a niternějšího vztahu k Bohu pod označením Súfí nebo Derviš se začali objevovat od 2. poloviny 8. století na území dnešního jižního Iráku. Pojem vychází ze "súf" čili arabsky "ovčí vlna", do níž se asketičtí mystikové oblékali jako nesouhlas se světskou marnivostí zbohatlíků či "saff" čili arabsky "řada", kdy se nejvíce zbožní při modlitbě staví do první řady.

 

Evropští cestovatelé v Orientu na nich oceňovali vztah k poezii a svobodomyslnost, kontrastující s přísností práva šaría a despotickými vládci. Pojem súfismus se v evropských jazycích objevuje koncem 18. století, přičemž pojem islám se v nich objevuje až o půlstoletí později - do té doby se mluvilo a psalo o "mohamedánech" apod. Súfismus byl ovlivněn indickými jogíny a má tak sklon pohrdat hmotným světem a z toho plynoucího nezájmu o vnější a neduchovní rozměry - včetně práva šaría. Různé řády súfismu se liší stejně jako různé právní školy islámu a v historii byli často Derviši protievropskými fanatiky s výstředním chováním. Zatímco islám byl v historii hodnocen nevlídně, tak v súfismu byly objevovány smělé a hluboké myšlenky, protože zahrnuje celé spektrum přístupů - od horoucího vyznávání islámských kořenů po sebevědomý odstup, kdy je láska jedinou pravou vírou s možností propojení náboženských pravd, hodnot a tradic.

 

Proto také súfismus nebyl některými puritánskými hnutími a teokratickými systémy islámských dějin trpěn. V 18. století Wahhábismus a koncem 19. století Saláfismus (modernizační reformní hnutí k obnově a praxi ctihodných předků) ostře odmítají súfistické praktiky. Súfismus po staletí prokazuje své sepjetí s islámem citacemi z Koránu s cílem ukázat, že Korán přímo vybízí k súfijskému životu. Islám bez súfismu je tělem bez srdce (pulzuje a napájí životem) a súfismus mimo islám je orgánem bez hmotné podpory - přežívají ve vzájemné závislosti.


Pohled různorodého islámského světa na súfismus

V roce 2012 provedl Pew Research Center průzkum vnímání súfismu jako součást islámské víry v jednotlivých oblastech islámského světa, přičemž jej za jeho součást považovalo:

- v regionu Jižní Asie 77% muslimů;

- v regionu Středního Východu a Severní Afriky 50% muslimů;

- v regionu Jižní a Východní Evropy 32% muslimů;

- v regionu Jihovýchodní Asie 24% muslimů;

- v regionu Středí Asie 18% muslimů.

 

Z daného průzkumu mj. také vyplynulo vnímání Alavitů, k nimž se řadí i syrský prezident Asad a kteří pod osmanskou říší platili stejnou džizju jako křesťané, které za součást islámské víry pokládá 69% tureckých muslimů a 57% libanonských muslimů, přičemž jen 40% libanonských muslimů podkládá Drůzy za součást islámské víry.

 

Kdo je Súfí?

- "Súfijové jsou ti, kdo rozumem sledují své duchovní úslií, oddávají se mu srdcem a hledají útočiště u svého Pána před zlobou své duše."

 

- "Kdo chce dosáhnout nejvyšší úcty, musí dávat přednost sedmeru věcí před jinými: chudobě před bohatstvím, hladu před sytostí, nízkému před vysokým, pokořením před poctou, skromnosti před oslavou, smutku před radostí a smrti před životem."

 

- "Asketi pohlížejí na krásu příštího světa ve světle víry a jistoty a pohrdají tímto světem. Přesto jim stále zastírá výhled smyslového potěšení, totiž myšlenka na ráj, zatímco pravého súfího odděluje a chrání od obou světů vize pravěčné krásy a bytostné Lásky."

 

Poprava súfistického mistra Al-Halládže za odpadlictví od islámu

Súfistický mistr Al-Halládž (858 až 922 n.l.) byl prvním mučedníkem súfismu. Důvod jeho popravy bývá redukován za výrok odporující islámu: "Já jsem (tvůrčí) pravda", který byl vyložen jako rouhání (v arabštině je slovo "pravda" jedním z 99 Alláhových jmen a je velkým náboženským zločinem islámu rovnat se Bohu), přičemž pravý význam byl opačný, kdy se pokorně vyznával, že se jako subjekt ruší zánikem v Bohu a uvolňuje vlastní vnitřní prostor Božímu duchu. Ve skutečnosti však bylo těžiště důvodů jeho popravy především vlivem nakupení osobních záští mocných a politických obav z jeho stoupenců a zpochybňováním náboženských dogmat, jako že cestu do Mekky může věřící nahradit užitečným dílem.

 

Maroko aktuálně bojuje súfismem proti islámskému extrémismu

Vzestup Džihádistického trendu a Saláfistických politických stran vedl Marockou vládu k plánu podporovat súfistická hnutí v zemi. Súfismus totiž nemá ambice zasahovat do politiky či veřejných věcí na rozdíl od islamistických politických stran. Absence politických ambicí tak ze súfistických skupin, které jsou založeny na toleranci, lásce a respektu, udělala způsob jakým čelit extrémismu. Dochází tak k vládní finanční, mediální, právní, morální a akademické podpoře súfismu k oslabení saláfistických hnutí, které vidí moderní stát jako poškozující islám a žádajících politizaci náboženství skrze uplatňování práva šaría. Dlouhodobým cílem vlády je tak restrukturalizovat náboženskou scénu v Maroku, které historicky bylo centrem súfismu a je jím i dnes nejen díky svým súfistickým konferencím a kulturním festivalům ve Fezu. 

 

Závěrem

Súfismus je součást řešení, ne problému islámského světa. Bylo by nejlepším řešením, kdyby byl nakonec a finálně islám ekvivalentem súfismu a jiné "jeho formy" s politickými ambicemi nebyly již tolerovány. Súfismus jako hledání pravdy a dokonalosti láskou a zbožností morálního života jedince s toleranci vůči ostatním lidem a jejich citům čili aktivitě staré jako lidstvo samo. Súfi jsou lidé s vysokou morálkou nespoutaných (náboženskými a asketickými) rituály a zvyky, které jsou pro ně důležité dokud umožňují duchovní pokrok jedince k čistotě jeho srdce skrze oheň lásky.

 

Aktuálně by tak k tomu mohla pomoci i skutečnost, že se v Hollywoodu začíná mluvit o připravě, od tvůrců filmu Gladiátor, filmu o největším súfistickém mistru Rúmím, který by měl být výzvou čelit stereotypům ve vyobrazování muslimů na západě a jehož by měl ztvárnit oskarový herec Leonardo DiCaprio.

Článek byl publikován na blogu IHNED.

 

Please reload