Please reload

Nejnovější příspěvky

Recenze knihy Síla rozumu od Oriany Fallaci

October 28, 2015

1/4
Please reload

Nejlepší příspěvky

Ne Senát, ale Sněmovnu zrušme! A z 13 krajských hejtmanů jen 2 zemské!

16.10.2016

- Po krajských a senátních volbách 2016, které byly doprovázeny nízkou účastí, začínají tradičně zaznívat názory, jak o zrušení senátu a jeho systémové potřebnosti, tak o vztahu a identifikovatelností občanů s jejich krajskými samosprávami.

 

- Diskutujme, tak i nad variantou snížení počtu 13 krajských samospráv na 2 zemské a zrušení dolní komory parlamentu ČR - 200 členné sněmovny, jejíž funkci by převzala horní komora parlamentu ČR - 81 členný senát.

 

Zemské samosprávy

Ze současných samosprávných 13 krajů s 675 krajskými zastupiteli lze vytvořit 2 zemské samosprávy s 200 zemskými zastupiteli - 120 v zemi České s cca 6,4 miliony občanů (včetně Prahy či cca 5,1 milionů bez Prahy) a s 80ti zemskými zastupiteli v zemi Moravsko-Slezské s cca 4,1 miliony občanů. Hranice vyšších územně správných celků, které by spravovali český zemský hejtman a moravsko-slezský zemský hejtman mohou korespondovat, jak s historickými zemskými, tak současnými krajskými hranicemi, vzniklé jejich prostým sloučením. Velikost těchto celků by také odpovídala velikosti zemím v Německé spolkové republice. 

Při předpokladu současných ročních nákladů na krajské úřady a samosprávy cca 4 miliardy kč, tak lze předpokládat roční náklady v rozmezí 2/13 až 200/675, tzn. cca 0,6 až 1,2 miliard Kč. Během jednoho 4 letého volebního období, tak lze uspořených cca 11-13 miliard Kč investovat v jiných oblastech než do byrokratické infrastruktury.

 

Lze předpokládat, že by se občané také s těmito územními celky více identifikovali, než nyní mnohde s uměle vytvořenými kraji, znali i všechny zemské hejtmany v ČR a i řádově více zemských zastupitelů včetně jejich dohledu, než jak je tomu nyní.

 

Jednokomorový parlament ČR - Senát

Senát jako především ústavní pojistka za cca 0,6 miliard Kč ročně je skutečně pro české občany luxusem a Norsko, Švédsko, Finsko, Dánsko, Maďarsko, Portugalsko, Slovensko, Srbsko, Řecko nebo Ukrajina si také vystačí jen s jednou komorou parlamentu. Proč by ale rušenou komorou musel být senát a ne sněmovna, jejíž některé funkce může i teď zastávat?

 

Sněmovna, která stojí cca 1 miliardu ročně by tak mohla být rozpuštěna a zrušena. Její funkci by převzal senát, vládu schvalovalo 81 senátorů, volených v současných okrscích a to možným způsobem jako nyní při obměně 1/3 co 6 let či obměně 100% co 4 roky. Vládní kabinet by od něj získával důvěru na 4 roky a toto řešení by tak mohlo způsobit:
- větší stabilitu vlády;
- kvalitnější osobnosti v 81 členném sboru než 200 členném a stejně tak jejich lepší dohled občany;
- volbou v okrscích možnost prosadit se osobnostem i bez potřebnosti celorepublikové stranické politiky;
- úspory cca 1 miliardu Kč ročně.

 

Závěrem

Dané řešení redukce 13 krajských na 2 zemské samosprávy a dvou-komorového parlamentu na senátní jedno-komorový parlament by tak přinesl nejen výhody větší vládní stability, koncentrace kvalitních zastupitelů a lepšího dohledu občany, ale také finanční úspory cca 4 miliard ročně.

 

Článek byl publikován na blogu IHNED.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Please reload