Please reload

Nejnovější příspěvky

Recenze knihy Síla rozumu od Oriany Fallaci

October 28, 2015

1/4
Please reload

Nejlepší příspěvky

"Nabídka a poptávka" v masové migraci Rozhovor s bývalým českým prezidentem Václavem Klausem

Překlad původního článku "Supply and Demand" in Mass Migration A Conversation with former Czech President Václav Klaus z 26.3.2018.

 

Václav Klaus je český ekonom a politik, který sloužil jako druhý prezident České republiky v letech 2003 až 2013. Působil také jako druhý a poslední předseda vlády České republiky, členského státu České a Slovenské Federativní Republiky, od července 1992 až do rozdělení Československa v lednu 1993 a jako první předseda vlády nové nezávislé České republiky v letech 1993 až 1998. Je známý svým euroskepticismem, popíráním globálního oteplování způsobovaného člověkem, opozicí vůči masové imigraci a podporováním kapitalismu volného trhu.

 

Grégoire Canlorbe: Lidé jsou často definováni spíše společným pohledem na svět, než genetikou nebo kde žijí. Souhlasíte s tímto tvrzením vzhledem k situaci v České republice?

 

Václav Klaus: Rád bych se vrátil k otázce obrany národního státu. Opravdu věřím v národní stát, proto jsem tak kritický vůči kontinentálním ambicím mnoha evropských představitelů. Nevěřím v Evropskou unii ani v evropskou integraci. Toto je pro mě výchozím bodem.

 

Pro mě je národní stát jediným možným způsobem, jak mít demokracii. Demokracie prostě nemůže existovat na vyšší úrovni, jako na kontinentech, natož globální demokracie ve světě. Takže mým výchozím bodem je národní stát, obrana národního státu a boj proti kontinentální integraci.

 

V tomto ohledu souhlasím s Trumpem. Donald Trump ale není můj šálek čaje ani osobně, ani intelektuálně, ale jeho postoj k mnoha otázkám je pozitivní. Myslím především na jeho odmítnutí podepsat Pařížskou dohodu, jeho důležité projevy jako byl ten ve Varšavě v létě roku 2017 nebo ten v OSN v září roku 2017, ve kterých bránil národní státy, kulturu, tradice, zvyky, mravy, chování a životní styl. Je to něco, co vidím stejně jako Trump, něco, co Hillary Clinton nikdy neřekne.

 

Canlorbe: Někdy se tvrdí, že masová migrace na Západě pomalu mění třídní boj na rasový boj a nahrazuje rasové uvědomění za uvědomění třídní. Dále, že dominantní forma třídního boje by již neměla probíhat mezi "prací a kapitálem" v každém národě, ale mezi "kosmopolitními" elitami EU a evropskými národy [1]. Jaký je váš názor?

 

Klaus: Pro mě není "rasový boj" tou správnou otázkou a především "třídní boj" je termín, který v mém myšlení neexistuje. Byli jsme vzděláváni v termínech diskutujících třídní boj, protože naše učení bylo založeno na marxistické politické ekonomii. Nakonec jsme ale pochopili, jak špatná celá ideologie je. Věřím, že po pádu komunismu jsem nikdy nepoužil slovo "třída". Možná je to nadhodnocené, ale termín "třída" jsem si intelektuálně zakázal a pro mě neexistuje. Ze stejného důvodu bych nikdy nemluvil o "rasovém boji".

 

Jsem však naprosto kritický vůči masové migraci v Evropě. Zjevně to není spontánní proces. Je to něco, co organizují politické elity Evropské unie. Pokud jste si přečetli moji knihu Stěhování národů, s.r.o., pravděpodobně jste si uvědomili, že zdůrazňuji rozdíl mezi masovou migrací a individuální migrací. Masová migrace vytváří kulturní, sociální a politické konflikty, otřesy a napětí. Podkopává strukturu společnosti, která se postupně rozvíjela po staletí, možná i tisíciletí.

 

Individuální migrace je důkazem významné individuální odvahy a jisté touhy po dobrodružství. Obvykle se jedná o dlouhodobě připravovaný čin a produkt jednotlivce nebo rodiny. Pro jednotlivce to znamená, že by se chtěl dostat z kulturní, civilizační, náboženské, geografické nebo klimatické entity s plným vědomím migranta, který odchází do jiného světa, prostředí, které mu bude cizí, kterému se bude muset přizpůsobit a ve kterém se bude muset integrovat a vyvíjet.

 

Masová migrace je úplně jiný jev. Zásadní charakter masové migrace činí rozhodování mnohem méně důležitým, než je při individuální migraci. Masová migrace zůstává riskantním činem, ale masová migrace zvyšuje odvahu jednotlivce, která je nezbytná pro jakoukoli migraci. Masová migrace má také vliv na změnu cílů migrantů. Cílem už není být asimilován do nového světa, ale posílit svůj starý způsob života.

 

Co je nového u masové migrace, je ochota migrantů těžit pouze z výhod, které mají k dispozici. Také v práci je často vůle rozšiřovat svůj domovský svět do hostitelské země a postupně ji přeměňovat podle vlastní tradice. Taková transformace není primárním záměrem každého migrujícího. Tento záměr však povzbuzuje politické nebo náboženské aktivisty.

 

Masová migrace, které jsme dnes v Evropě svědky, nezahrnuje jedince, ale dav, kolektiv, skupinu. Soucit vůči utrpení individuálních migrantů má smysl pouze s individuální migrací. Dav, hromadné chování si nezaslouží stejnou pozornost. Přesto bych chtěl připomenout, že proti migrantům nebojuji. Bojuji s evropskými politickými elitami, v prvé řadě s Jeanem-Claudem Junckerem a s Angelou Merkelovou. To jsou moji soupeři, moji nepřátelé.

 

Takový chudý člověk, který pochází ze Somálska nebo Sýrie, není mým nepřítelem. Je to oběť a nikoliv jen oběť tragické situace ve své vlastní zemi, ale oběť špatných předpokladů multikulturních evropských elit, které organizují masovou imigraci do Evropy. Jako ekonom se vždy snažím analyzovat danou situaci z hlediska nabídky a poptávky. Poptávka po masové migraci nepochází od obyčejných občanů, ale od evropských úředníků. Nabídka masové migrace, která pochází od migrantů, existuje pouze v důsledku této politiky, která má změnit strukturu evropské společnosti.

 

Cílem evropských elit není podporovat šíření islámu nebo vzestup islámského terorismu. Je jím vytvoření nového evropského člověka. Chápali, že nebudou schopni to udělat z materiálu, který mají k dispozici. Lidé jako vy a já nejsou správné osoby, aby se staly novým evropským člověkem. Když chci provokovat evropské elity, říkávám, že chtějí vytvořit Homo Bruxellarum. To je, jak věřím, silný výraz. [Smích.]

 

Canlorbe: Podle mého skromného názoru by racionálním a morálně přijatelným řešením izraelsko-palestinského konfliktu byla opakovaná emigrace tzv. palestinských občanů do Jordánska, odkud pocházejí a patří. Jak tento názor hodnotíte?

 

Klaus: Nechci trivializovat izraelsko-palestinský konflikt, jeho historii a současnou situaci. Jsem v podstatě ve prospěch rozhovorů, jednání. Jsem přesvědčen, že řešení nemůže pocházet ze zahraničí: ne od Rady bezpečnosti OSN, nebo nevím od koho jiného. Musí to být výsledek vyjednávání.

 

Máme dobré zkušenosti. Vyjednal jsem mír za rozdělení Československa. Mým úkolem bylo řídit rozdělení a já jsem pochopil, že je nutné jednat, ne ratifikovat rozhodnutí z Bruselu nebo odněkud jinud. Diskutoval jsem jednou s bývalým prezidentem Jihoafrické republiky F. W. de Klerkem a on mi řekl totéž. "Pochopil jsem, že pokud chci najít řešení, musím se dívat i z úhlu pohledu mých oponentů."A jeho odpověď pokládám za výbornou. Zdá se mi, že jak Palestinci, tak i Izraelci by se měli dívat i z úhlu pohledu druhé strany, aby mohli najít řešení. Žádné řízení ze zahraničí. To je můj jediný závěr.

 

Tento rozhovor s Grégoirem Canlorbem, místopředsedou Národní liberální strany (Parti National-Libéral, konzervativní, nacionalistická a volno-tržní), se uskutečnil v Paříži v prosinci 2017. Toto je jeho zkrácená verze.

 

[1] Výrazy jako "třídní boj" nebo "třídní vědomí" mohou znít jako zastaralá marxistická terminologie. Přesto jsou dnes ve Francii a dalších evropských zemích, a to jak mezi pravicovými a levicovými kruhy, velmi populární.

 

 

Článek byl publikován na webu Gatestone Institute, Pravý prostor a Neviditelný pes.

 

Please reload